Hlemýžď zahradní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
hlemýžď zahradní | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
hlemýžď zahradní | ||||||||||||||||||
| Stupeň ohrožení | ||||||||||||||||||
běžný druh | ||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||||
| Helix pomatia Linné, 1758 |
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je druh suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití a současně největší ulitnatý plž v Česku[1]. Má žlutohnědou schránku s tmavými páskami. Dožívá se až šesti let, vyskytuje se v křovinách a hájích, ale často i v zahradách. Zimu přečkává v půdě[1].
Pohybuje se rychlostí až 5 m/h.[2]
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>
Vzhled
Hlemýžď zahradní má kulovitou pravotočivou ulitu z uhličitanu vápenatého širokou 32-50 mm a vysokou 30-50 mm.[zdroj?] Tělo je však dlouhé asi 10 cm.[3] Základní stavba těla je stejná jako u ostatních stopkookých plžů. Hlava nese 2 páry tykadel, z nichž ten delší pár nese oči a kratší pár je orgánem čichu a hmat. Ústní otvor obsahuje uvnitř radulu. Svalnatá noha vylučuje hlen, který slouží k pohybu. Vnitřní orgány jsou v plášti.
Potrava
Živí se rostlinami, které ukusuje pomocí raduly, denně zkonzumuje tolik potravy, kolik sám váží. Na rozdíl od mnoha jiných plžů dokáže trávit celulózu.
Vývoj a rozmnožování
Hlemýžď je hermafrodit, vývoj je přímý. Po spáření jedinec naklade do dutiny, kterou si sám vyhrabal v zemi, 25-50 vajíček[3]. Dožívá se pěti až sedmi let.[2]
Využití hlemýždě člověkem
V některých zemích slouží jako potrava člověka, či se pořádají i hlemýždí závody. Jejich chov k jídlu byl znám už za dob Římanů. Dnes je konzumováno přibližně 15 druhů rodu Helix. Masový chov, který by pokryl poptávku, se stále nedaří. Získávají se tedy většinou sběrem v přírodě. To může ovšem v některých lokalitách znamenat vážné ohrožení populací.[4]
Rozšíření a ohrožení
Hlemýžď zahradní žije na vlhkých a stinných místech v trávě, v křoví, na okrajích lesů. Objevuje se také na zahradách (někdy považovaný za škůdce). Centrum areálu rozšíření je ve střední a jihovýchodní Evropě. Je uveden v příloze V směrnice o stanovištích.
- Belgie - ano
- Česko - málo dotčený druh (LC)
- Francie -ve východní Francii
- Itálie - ano v severní Itálii
- Německo - ano. Uveden jako zvláště chráněný druh v příloze 1 Spolkového nařízení o ochraně druhů.
- Nizozemsko - ano[5]
- Rakousko - ano
- Rusko - ano v západní části
- Slovensko - ano
- Ukrajina - ano
- Balkán - ano
- Karpaty - ano







ach jo! :( já je ale fakt moc chci :( Já nechci kolo, to už bych radši chtěla to oblečení :(:(:(