Homo erectus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
člověk vzpřímený | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
rekonstrukce podoby člověka vzpřímeného | ||||||||||||||
| Stupeň ohrožení | ||||||||||||||
vyhynulý (fosílie) | ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Homo erectus Dubois, 1894 |
Člověk vzpřímený (Homo erectus) žil před 1,8 až 0,4 milionu let v Africe, Asii a Evropě. Příslušníci tohoto hominidního druhu již systematicky vyráběli kamenné nástroje podle kulturních stereotypů - acheulská kultura reprezentovaná pěstním klínem. Mezi další kulturní inovace, které Homo erectus využíval k adaptaci na vnější prostředí, patřilo užívání ohně a rozvíjení stále širšího spektra loveckých technologií.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>
Evoluční trend
Ve srovnání s ranými zástupci rodu Homo pokračovalo zvětšování tělesné výšky a váhy, přestavba a růst mozku (neokortex), gracializace chrupu (redukce velikosti stoliček), zmenšení objemu žvýkacích svalů a snižování sexuálního dimorfismu.
Morfologické znaky
- robustní, 170 až 180 cm vysoká, štíhlá postava umožnující efektivní chůzi a běh;
- hmotnost 60 až 80 kg
- prodloužená, úzká, nízká, mohutně stavěná mozkovna (750-1225 cm³), v týlu protažená a zalomená v týlní val;
- výrazné postorbitální zúžení lebky;
- masívní, dozadu ubíhající nízké a zploštělé čelo s výraznými nadočnicovými valy;
- velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, čelisti a patro;
- mohutné čelisti;
- redukce ochlupení těla, zmnožení potních žláz a vznik nového termoregulačního systému.
Potravinová orientace
Loví zvířata doplňovaná systematickým sběrem rostlinné potravy.
Materiální technologie
- acheulská kultura (pěstní klíny, oboustranně opracované příčné sekáče, škrabadla, rydla aj.);
- prosazení principu reciprocity a spolupráce;
- rozvoj naučených vzorců chování.
Komunikační schopnosti
- neúplná jazyková kompetence, primárně založená na mimické a gestické komunikaci (mimetická kultura)
Přírodní prostředí
Evoluční vztahy
- Homo erectus se před 1,9 až 1,8 milionu let derivoval z pokročilých afrických zástupců druhu Homo habilis nebo Homo ergaster;
- před 700 až 400 tisíci lety se regionální populace Homo erectus transformovaly v archaického Homo sapiens.
Další významné lokality
- Asie: Modjokerto, Sangiran, Sambungmachan, Trinil (Indonésie), Čou-kchou-tien, Lan-tchien, (Čína).
- Afrika: Bouri (Etiopie), West Turkana (Keňa), Olduvajská rokle (Tanzanie), Buia (Eritrea) aj.
Lokality v ČR
- Přezletice (Zlatý kopec) - jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě.
- Brno (Stránská skála) - jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě.[1]
Rok popisu holotypu
- (Trinil 2): 1894 (jako Pithecanthropus erectus).






